What's wrong? : hard science and humanities -- tackling the question of the absolute chronology of the Santorini eruption

Jedním z nejprobádanějších a nejčastěji citovaných problémů egejské doby bronzové je otázka absolutní datace výbuchu santorinské sopky, potažmo celé pozdní doby bronzové ve velmi širokém regionu od Egypta přes Přední východ po střední Evropu. Názory a výsledky přírodních věd a tradiční archeologie se neshodují a jejich argumentace umísťují událost od poloviny 17. století až po konec 16. století před Kr., výjimečně i později. Práce analyzuje jednotlivé argumenty i metodologické přístupy a snaží se odpovědět na otázku neshody jednotlivých přístupů. Tzv. mínojská erupce (nebo santorinská katastrofa) ovlivnila nejenom životy lidí ve velmi širokém regionu, ale také globální klima. Jedná se tedy o klíčovou událost pozdní doby bronzové. Její přesné datování umožní synchronizaci regionálních chronologických systémů mediteránních a evropských regionů a tvorbu přesného časového rámce, který je nutností pro další řešení kauzálních otázek historie doby bronzové. CONTENTS PREFACE 1. INTRODUCTION 1.1 The Santorini archipelago 1.1.1 Geographic and geological overview 1.1.2 Brief history 1.2 Reconstruction of the Santorini Bronze Age eruption 1.3 Synopsis of the history of research 2. THE INDIVIDUAL DISCIPLINES 2.1 ‘Hard’ Science 2.1.1 Radiocarbon dating 2.1.1.1 Calibration problems 2.1.1.2 Contamination by 14C-deficient carbon 2.1.1.3 Other possible reasons for inaccuracy 2.1.1.4 Radiocarbon data from other regions 2.1.1.5 Discussion of radiocarbon dating 2.1.2 Dendrochronology 2.1.3 Glaciology (“ice-core” dating) 2.1.4 Other scientific dating methods used in the case of the Santorini eruption 2.2 Archaeological and historical dating 2.2.1 Problem of distance in the Bronze Age 2.2.2 Contacts with Egypt 2.2.2.1 Egyptian absolute chronology (Table 1, 2) 2.2.2.2 Overview of historical development in Egypt during the Second Intermediate period and early 18th Dynasty, up to Thutmose III 2.2.2.3 Avaris and its stratigraphic sequences 2.2.2.4 The Pacheia-Ammos-like vessel from el- Lisht and other pottery from the cemetery in Abydos 2.2.2.5 Cartouche of Khajan (Fig. 32, 33) 2.2.2.6 Closing notes to contacts between Crete and Egypt 2.2.3. Minoan contacts with Asia Minor and the Near East 2.2.3.1 Palace of Alalakh 2.2.3.2 Tel Kabri 2.2.3.3 Closing notes on Aegean – Near East contacts and chronology 2.2.4 Cyprus 2.2.4.1 Specifics of White Slip Wareand related pottery types 2.2.4.2 White Slip Ware from Tell el-Dabc a (Avaris) 2.2.4.3 White Slip Ware from Tell el-Ajjúl 2.2.4.4 White Slip Ware from other sites of Asia Minor and the Near East 2.2.4.5 White Slip Ware bowl from Santorini 2.2.4.6 Chronological conclusions from the Cypriot pottery 2.2.5 Possible responses to the Santorini eruption from other regions 2.2.6 Correlation with other European regions. 3. GENERAL CONCLUSIONS 4. REFERENCES 5. LIST OF ABBREVIATIONS 6. LIST OF ILLUSTRATIONS 7. SUMMARY

One of the most researched and discussed problems of the Bronze Age in the Aegean is the question of the absolute date of "the Santorini eruption", i.e. the explosion of the Santorini volcano, a disaster that affected the lives of people in the vast region from Egypt to the Middle East to Central Europe. Opinions of natural sciences and traditional archaeology do not match as they determine that the event could have happened in a broad period from the mid-17th to the end of the 16th century BC. The work analyses individual arguments and methodological approaches and tries to address the question of the disagreement between them.