Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry

OBSAH PODĚKOVÁNÍ PŘEDMLUVA 1 STŘEDOVĚKÁ ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA V SÍDELNÍCH SOUVISLOSTECH Indicie odlesňování do 10. a 11. století bez detekce sídelních areálů Kolonizace poříčí Jihlavy a horního Podyjí ve 12. a 13. století Kolonizace Posázaví od 12. století Kolonizace Želivska, Humpolecka a Pelhřimovska od 12. století 2 ZLATO A POLYMETALICKÉ RUDY Zlato na Želetavsku Zlato na Pacovsku Zlato na Želivsku, Humpolecku a na jižních přítocích Sázavy Zlato na Havlíčkobrodsku a u České Bělé Stručně k metalogenezi stříbronosných rud Jihlavský rudní obvod a starohorská dislokační zóna Havlíčkobrodský rudní obvod Pelhřimovský rudní obvod 3 ZDROJE STŘÍBRA A BAREVNÝCH KOVŮ DO 13. STOLETÍ V EVROPĚ Nejstarší doložená evropská centra produkce stříbra a barevných kovů do roku 1000 Mimoevropské zdroje stříbra do roku 1000 Jedenácté století: důlní střediska v územním rámci někdejšího římskoprovinciálního světa i mimo něj Dvanácté století: zvyšování produkce ve starých revírech a masové otevírání nových středisek 4 OBRAZ METALURGIE A DISTRIBUCE BAREVNÝCH KOVŮ NA PŘEMYSLOVSKÉM ÚZEMÍ DO 13. STOLETÍ Metalurgie barevných kovů v raně středověkých centrech Rozšíření olova Metalizace přemyslovského území od 12. století do počátků těžby stříbronosných rud 5 PERIODIZACE EXPLOATACE DRAHÝCH KOVŮ DO KONCE PŘEMYSLOVSKÉ ÉRY Nejasné počátky těžby stříbra a otázka stříbrných dolů nad řekou Mží Do 30. let 13. století: především rýžovnictví zlata Nejstarší listinné i archeologické indicie hornictví ve 30. a 40. letech 13. století Vyvrcholení stříbrorudného hornictví po roce 1249 do zenitu vlády Přemysla Otakara II. Změny v druhé půli Přemyslovy vlády Od „zlých let“ po zahájení těžby v Kutné Hoře Od konce 13. století po vládu Jana Lucemburského 6 ZÁKLADY ORGANIZAČNÍ STRUKTURY PRODUKCE STŘÍBRA A MINCE V PŘEMYSLOVSKÉM PROSTŘEDÍ Stručně o obchodu, hospodářství a mincovnictví na počátku 13. století Mincovní a horní regál, formy podílu na výnosech z těžby Otázka mincmistrů v raném středověku a mincmistři na Českomoravské vrchovině Mincmistři za vlády Václava II. do vzniku Ius regale montanorum Urburéři 7 ZLATO A ŽELEZNÉ RUDY: PŘEDEHRA STŘÍBRORUDNÉHO HORNICTVÍ? Východiska studia středověké exploatace zlata na Českomoravské vrchovině do 13. století Nedatované pozůstatky dolování a rýžovnictví zlata na Želivsku a Humpolecku Zlatodoly a rýžoviště neznámého stáří na Pacovsku Středověké sejpy a pozůstatky rýžovnického zařízení u České Běl Rýžovnické zařízení na Pstružném potoce u Kejžlice? Rýžoviště na Perlovém potoce u Květinova Říčka Brtnice a Horský potok: rýžoviště, úpravna a zlatomlýn Otázka zlata jako regálního kovu ve 13. a 14. století Shrnutí významu exploatace zlata Význam exploatace a hutnictví železných rud Shrnutí stavu technologií, organizace práce a empirie v předvečer „stříbrné horečky“ 8 OBECNÉ RYSY HORNICKÝCH A HUTNICKÝCH AREÁLŮ Z PŘEMYSLOVSKÉHO OBDOBÍ Základní charakteristika Příklad důlního centra na starohorské dislokaci u Jihlavy Buchberg: důlní centrum na zrudněné dislokační zóně u Utína na Havlíčkobrodsku Cvilínek: důlní a hutnický provoz na evropském rozvodí Vyskytná na Pelhřimovsku: nejvýše položené hornické středisko na Vysočině Krátkodobý maloprovoz v zázemí hornického městečka u České Bělé Hornické areály a jejich prostorový vztah k městům 9 RELIKTY HORNICKÉ A RÝŽOVNICKÉ ČINNOSTI Jámy, jámové tahy a odvaly v krajinném reliéfu Průzkum a vyhledávání Rýžoviště a stopy po měkkém dolování zlata Hlubinné dobývání Chabé konkrétní poznatky o podpovrchových důlních objektech 13. století na Vysočině Otázka možností rozpoznání důlních měr na dochovaných pozůstatcích hornických prací 10 DOKLADY PRIMÁRNÍ ÚPRAVY RUD Pozůstatky úpravnických areálů a souvisejících vodohospodářských děl v krajině Roztloukání rudniny a třídění rud Mletí rud a otázka využití vodního kola pro pohon rudních mlýnů ve 13. století Prádla a principy gravitační separace užitkových rud Prádla a gravitační úpravny na starohorské dislokační zóně u Jihlavy Prádla a gravitační úpravna na Cvilínku u Černova 11 DOKLADY METALURGICKÉ ÚPRAVY A HUTNICTVÍ STŘÍBRONOSNÝCH POLYMETALICKÝCH RUD Hutnické areály v údolí potoků a řek Hutnické areály poblíž jámových tahů mimo přirozené zdroje vody Principy hutnického zpracování galenitových koncentrátů Principy hutnického zpracování nízkoolovnatých komplexních sulfidických koncentrátů Teoretický model redukčních taveb olovnatých koncentrátů podle nálezů z lokality Cvilínek Reálné archeologické doklady metalurgických zařízení Kritické, nebo spíše bezradné shrnutí Stručně k hutnickému odpadu Starohorské strusky a otázka barya Kovářství a kovářské strusky Otázka paliv 12 DOKLADY ZOLOVŇOVÁNÍ, SHÁNĚNÍ A PRUBÍŘSTVÍ Úkapky olova ve zpracovatelských areálech Klejt: doklad prubířských testů, nebo separace stříbra na hornických a hutnických lokalitách? Keramika v metalurgické praxi Metalurgie obecných barevných kovů v hornických a hutnických areálech Váhy a závaží ve středověkých hornických centrech Prubířské kameny na vrcholně středověkých hornických a hutnických lokalitách Právní a organizační režim hutí před Ius regale montanorum? Jihlavský stavební řád, nebo důslednější kontrola produkce a pohybu drahého kovu? 13 NEJASNOSTI KOLEM PRODUKCE A POHYBU STŘÍBRA Stříbrné tyčinky, slitky, placky, sekané kousky a kuličky Platby v hřivnách stříbra podle domácích písemných pramenů v 11. až 13. století Examinatum a purum argentumv listinách, formulářích i pohledem prvkových analýz Vyhodnocení listinných dokladů o platbách a pokus o jejich interpretaci Stříbrné slitky, placky a sekance: marcas agrenti, nebo produkty hutí? 14 DOKLADY HORNICKÝCH SÍDLIŠŤ Smysl studia zaniklých sídlišť středověkých hornických a hutnických komunit Komunitní a prostorová infrastruktura hornických osad Otázka sociální struktury a postavení obyvatel hornických sídlišť podle písemných pramenů Báňská centra se sídlišti ve světle terénních průzkumů i písemných pramenů: případ Havlíčkobrodsko Hornické sídliště ve světle nedestruktivních průzkumů: případ Vyskytná Hrádky s vazbou na montánní areály jako nedílná součást neagrární sídelní infrastruktury Otázka duchovní správy hornických osad a zakládání kostelů či kaplí v důlních centrech Konstrukční charakteristiky a otázka podoby staveb na hornických sídlištích 15 OBŽIVA, ZÁSOBOVÁNÍ, HOSPODÁŘSTVÍ A TRH HORNICKÝCH KOMUNIT Otázka historických dokladů obživy a zásobování Otázka archeologických dokladů skladování a zpracování potravin Obiloviny a obilnářství: výpověď archeologie a archeobotaniky Ovoce a divoké užitkové druhy: potenciální doplněk obživy Archeozoologický obraz středověkých hornických osad Vyhodnocení slabého postavení vlastního obilnářství hornických center Vyhodnocení přítomnosti zvířat a otázkavlastních chovů i živočišné výroby Vyhodnocení hospodářství, postavení trhu a otázka urbanismu hornických osad Měšťané jako držitelé propůjček, oficií i zemědělské půdy poblíž důlních center 16 VLIV RUDNÉHO HORNICTVÍ NA KRAJINU A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Obecné rysy a otázky Úvaha nad proměnami lesů Vysočiny od raného středověku do začátku 13. století Přeměny přírodního prostředí v archeobotanickém záznamu potočních niv poblíž důlních center Když horníci mýtí lesy Voda z potoků a řek jako flotační médium i zdroj energie Zakládání a opouštění sídel, rekolonizace a případ osady Eberhardových lidí 17 ZÁVĚREČNÁ ÚVAHA SUMMARY POUŽITÉ ZDROJE Edice pramenů Historická mapová díla Zprávy (archeologické výzkumy, stavebně historické průzkumy, geofyzikální průzkumy, geotechnické průzkumy, laboratorní analýzy, konzervace a určení) Literatura Konferenční příspěvky REJSTŘÍKY, HESLÁŘ A ZKRATKY Rejstřík jmenný Rejstřík místní Heslář Použité zdroje pro heslář Zkratky